Pitná voda musí být zdravotně nezávadná, což znamená, že "...nesmí obsahovat mikroorganismy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci ohrožující veřejné zdraví." ( § 3, odst. 1, vyhlášky č. 252/2004 Sb.).

Nepřítomnost patogenních mikroorganismů se ve veřejné vodovodní síti ověřuje prostřednictvím tzv. indikátorů fekálního znečištění. Tento tradiční systém má své výhody, ale i nevýhody. Mezi nevýhody patří skutečnost, že nedokáže vždy indikovat přítomnost patogenních (mikro)organismů a to zvláště u vod dezinfikovaných tradičními způsoby. Důvodem je, že většina používaných indikátorových organismů (koliformní bakterie, enterokoky) je vůči dezinfekci citlivější než některé patogenní mikroorganismy. Vysoká odolnost vůči běžně používaným dávkám chloru nebo oxidu chloričitého je typická zvláště pro prvoky rodů Cryptosporidium a Giardia, resp. pro jejich trvalá stádia (oocysty a cysty).

Parazitičtí prvoci rodů Cryptosporidium a Giardia patří k nejvýznamnějším původcům průjmových onemocnění s celosvětovým výskytem. Zdrojem zárodků jsou kromě člověka hospodářsky chovaná zvířata, ale i domácí a divoká zvířata. Oocysty kryptosporidií (velikost asi 4-6 μm) a cysty Giardií (o velikosti asi 8-15 μm) se vyznačují vysokou odolností k vlivům prostředí, díky níž jsou schopny přežívat po měsíce ve vodním prostředí.

V povrchových vodách (a to i v České republice) se oocysty a cysty běžně vyskytují. Infekční dávka je mimořádně nízká: k vyvolání infekce postačí jedna až deset oocyst kryptosporidií a méně než deset cyst giardií. Průběh onemocnění (klinický obraz) se vyznačuje širokým spektrem gastrointestinálních příznaků, z nichž převažují chronické průjmy, břišní křeče, únava, nevolnost, nechutenství a ztráta hmotnosti. U některých osob může nákaza proběhnout bez jakýchkoli příznaků, naopak u osob s poruchou imunity může mít onemocnění těžký a chornický průběh, někdy i s fatálním koncem. Oba tyto parazité jsou nejčastější příčinou epidemií z pitné a rekreační vody.

Cryptosporidium je prvok, jehož odolné vývojové stadium (tzv. oocysta) se poměrně často vyskytuje v povrchových vodách a bez důkladné filtrace vody může pronikat i do pitné vody, neboť používaná chemická dezinfekce je proti oocystám cryptosporidií zcela neúčinná. Způsobuje průjmovité onemocnění zvané kryptosporidióza a ve Velké Británii a v USA je dnes nejčastější příčinou epidemií z vody jak pitné, tak rekreační. Největší epidemie infekční nemoci z pitné vody v moderní historii vodárenství byla zaznamenána v roce 1993 v americkém Milwaukee a jednalo se právě o kryptosporidiózu. *Velikost: 4 - 6 μm. Cysty Cryptosporidium lze z vody odstranit filtry s membránou o velikosti 0,3 μm.

Giardia intestinalis neboli lamblie lidská je prvok (bičíkovec) s podobnou problematikou jako výše zmíněné Cryptosporidium. Nemoc jím způsobená se nazývá giardióza a má obraz průjmového onemocnění, méně často spojeného s postižením jater. *Velikost: 8 - 15 μm. Cysty Giardia lze z vody odstranit filtry s membránou o velikosti 0,3 μm.

Vibrio cholerae je bakterie způsobující choleru, životu nebezpečné onemocnění, které se projevuje těžkými vodnatými až krvavými průjmy. Ročně se ve světě vyskytne okolo jedné miliardy případů cholery a více než tři miliony úmrtí, především v Indii, v jihovýchodní Asii, Africe, na Středním východě, v Oceánii, v Jižní Americe a v některých zemích bývalého Sovětského svazu (Ukrajina, Azerbajdžán a Arménie). I v ČR se dodnes každoročně vyskytne několik ojedinělých případů importovaných z exotických zemí. * Velikost: 0,3 - 5 μm. Bakterie Vibrio Cholerae lze z vody odstranit filtry s membránou menší než 0,3 μm.

Salmonella enterica typhi je bakterie způsobující břišní tyfus – nemoc, která ještě před sto lety byla nejčastější příčinou vodních epidemií v průmyslově rozvinutých zemích. Charakteristickým obrazem nemoci je náhlý atak horečky, bolest břicha a hlavy, celková schvácenost, nevolnost a průjmy vedoucí k vážné a život ohrožující dehydrataci nebo perforaci střeva. * Velikost: 0,3 - 5 μm. Bakterie Salmonella typhi lze z vody odstranit filtry s membránou menší než 0,3 μm.

Salmonella typhimurium a další druhy vyvolávají salmonelózy – akutní průjmovitá onemocnění s krátkou inkubační dobou (8–10 hodin). Typické jsou explozivní epidemie, při nichž v rozmezí několika hodin onemocní většina osob exponovaných nákaze. Salmonelóza je nemoc, která je v Evropě na vzestupu, i když pitná voda není hlavní cestou přenosu. * Velikost: 0,3 - 5 μm. Bakterie Salmonella typhimurium lze z vody odstranit filtry s membránou menší než 0,3 μm.

Shigella dysenteriae, S. flexneri a S. sonnei jsou bakterie způsobující bacilární úplavici, vážné a vysoce nakažlivé průjmové horečnaté onemocnění charakterizované až krvavými průjmy, k jehož vzniku stačí velmi nízká infekční dávka. Onemocnění, které se projevuje silnými průjmy a krví ve stolici, postihuje hlavně děti, ročně se odhaduje výskyt 150 000 případů. I když hlavní cesta přenosu je osobní kontakt („nemoc špinavých rukou“), přenos pitnou vodou je také možný a dobře známý. * Velikost: 0,3 - 5 μm. Bakterie Shigella lze z vody odstranit filtry s membránou menší než 0,3 μm.

Escherichia coli je bakterie, která žije ve velkých počtech ve střevech lidí a zvířat a je ve většině případů zcela neškodná. Existují však i patogenní kmeny (např. Escherichia coli O157:H7), které byly příčinou řady epidemií z pitné vody (viz příklady z Walkertonu nebo Caboolu) s velmi vážnými následky. U lidí se kromě krvavých průjmů může vyvinout (ve 2 – 7 % případů) i hemolyticko-uremický syndrom, který bývá často smrtelný. Postiženým (často malým dětem) při něm selhává činnost ledvin. * Velikost: 0,3 - 5 μm. Bakterie E. Coli lze z vody odstranit filtry s membránou menší než 0,3 μm.

Klebsiella pneumoniae je původce tzv. nozokomiální nákazy, infekčního onemocnění s delší inkubační dobou. * Velikost: 0,3 - 5 μm. Bakterie Klebsiella pneumoniae lze z vody odstranit filtry s membránou menší než 0,3 μm.

Legionela je bakterie způsobující nemoc legionelózu, která může mít dvě klinické formy: tzv. legionářskou nemoc, která se projevuje těžkým zápalem plic, nebo tzv. pontiackou horečku, což je mírnější horečnaté onemocnění. Byla objevena až v roce 1976 díky záhadné epidemii v USA, která postihla účastníky sjezdu legionářů (odtud název) a která měla původ v hotelové klimatizaci masivně kontaminované legionelou. Legionela se vyskytuje běžně ve vodách, ale v teplé vodě nebo klimatizačních jednotkách se může pomnožit do velmi vysokých počtů. Cesta přenosu infekce je především inhalační a spočívá ve vdechnutí infikovaného aerosolu (kapének) například při sprchování, ve vířivých koupelích nebo v klimatizovaných prostorách. Popsána je ale i cesta aspirační, která spočívá ve vdechnutí kapky vody při pití kontaminované vody. * Velikost: 0,3 - 5 μm. Bakterie Legionela lze z vody odstranit filtry s membránou menší než 0,3 μm.

Pseudomonas aeruginosa je gramnegativní bakterie ze skupiny fluorescenčních pseudomád, značně rezistentní antibiotikům. Jako potenciální patogen vyvolává řadu onemocnění, jako je zánět močových cest, středního ucha. Většina kmenů vylučuje vysoce toxický toxin A. Tato bakterie byla příčinou těžkého onemocnění a tragického úmrtí brazilské modelky Mirian Bridi da Costa v roce 2008. * Velikost: 0,3 - 5 μm. Bakterie Pseudomonas aeruginosa lze z vody odstranit filtry s membránou menší než 0,3 μm.

Viry hepatitidy A, E a F jsou skupiny virů způsobující zánětlivé onemocnění jater a přenášené fekálně-orální cestou. Vyskytují se po celém světě a i v ČR byly v posledním desetiletí příčinou několika epidemií z pitné vody. Viry hepatitis lze eliminovat dezinfekčním přípravkem Micropur Forte.

Rotaviry jsou hlavní virovou příčinou těžkých horečnatých průjmů u kojenců a malých dětí v rozvinutých i rozvojových zemích. Byly objeveny teprve na počátku 70. let dvacátého století. Vzhledem k obtížné diagnostice se rotavirové infekce dostávají do statistik nejčastěji jako „akutní infekční záněty trávicího traktu bez zjistitelného původce“. Přenos pitnou vodou je možný, ale nevíme, jak je častý; rozhodujícím způsobem přenosu je však osobní kontakt (fekálně-orální cesta). Rotavirus lze eliminovat dezinfekčním přípravkem Micropur Forte.

Zdroj: Výňatky z publikace Hygienické minimum pro pracovníky ve vodárenství. [1] Guidelines for Drinking-water Quality (Doporučení pro kvalitu pitné vody). 3.vydání. Díl 1 – Recommendation. Vydala WHO, Ženeva 2004.

Státní zdravotní ústav ČR http://www.szu.cz/tema/prevence/infekcni-onemocneni-z-pitne-vody , Metodické doporučení SZÚ - Národního referenčního centra pro pitnou vodu k opatřením bránícím výskytu parazitických prvoků v pitné vodě (2005)