Pitná voda při cestování

V mnoha oblíbených turistických destinacích nemají lidé přístup k veřejné vodovodní síti. Využívají proto jiné dostupné zdroje rekreační nebo surové vody, kterými nahrazují pitnou vodu. To může mít závažné zdravotní důsledky.

U rekreační a povrchové vody (vody ze studní, zásobníků, studánek, pramenišť nebo potoků) se kontrola zdravotní nezávadnosti provádí pouze výjimečně. Parazitální prvoci jako Cryptosporidium a Giardia, kteří se v surové vodě v přírodě běžně vyskytují, tak mohou nepozorovaně proniknout do zdrojů pitné vody. Přímý důkaz přítomnosti cyst lze prokázat pouze náročným a nákladným laboratorním šetřením, které nelze běžně využívat k provedení rychlého nápravného opatření. Zdravotní rizika spojené s požitím kontaminované surové vody jsou zvláště vysoká v méně rozvinutých zemích a v oblastech s venkovským osídlením, kde zdroje povrchové vody často nahrazují pitnou vodu.   

Mezi nejčastější zdravotní rizika, která nás mohou potkat při cestování nebo pobytu v přírodě, patří infekční onemocnění, která způsobují bakterie, viry a prvoci nacházející se ve zdrojích pitné vody.

Prvotním zdrojem nákazy bývají lidské nebo zvířecí exkrementy, jejichž stopy proniknou do zdrojů vody. Takto kontaminovaná voda nemá kvalitu pitné vody a může při konzumaci vyvolat prudkou infekci organismu. Mezní dávka schopná vyvolat taková onemocnění je nízká. K vyvolání infekce nemusí dojít pouze po konzumaci závadné vody. Někdy stačí použití kontaminované vody při opláchování ovoce a zeleniny, mytí nádobí nebo praní prádla. Z těchto důvodu evropská legislativa (směrnice 98/83/ES) stanoví, že i voda určená k osobní hygieně, praní prádla a mytí nádobí musí mít kvalitu pitné vody.